Máme skvělé dobrovolníky a hledáme další

Mirka, Veronika, David, Filip, Lukáš a Radek nám pomáhají různě dlouhou dobu, někdo rok, někdo dokonce i více než deset let. Jsou tak našimi ostřílenými i novějšími dobrovolníky. Všem jsme přesto položili stejné otázky:

1. Jak jsi se stal dobrovolníkem Humanitárního střediska Diakonie? Co tě k tomu přivedlo?
2. Co ti dobrovolnictví přináší? Co tě na něm těší/baví?
3. Proč by se měl někdo přidat k dobrovolníkům právě Humanitárního střediska Diakonie ČCE?

Mirka, 71 let, Brno, účetní a účetní poradkyně

ad 1. V roce 2013 mi dcera přeposlala e-mail z Diakonie s žádostí o pomoc při likvidaci povodní. Protože jsem neměla několik let dovolenou, sbalila jsem i syna, který momentálně neměl práci a jeli jsme do Terezína. Mám vrozené sociální cítění a cizí neštěstí mě nenechává lhostejnou. Od té doby s Diakonií spolupracuji. Jezdím pomáhat, když je třeba a zúčastňuji se školení dobrovolníků. Opakování je matka moudrosti a informací není nikdy dost.

ad 2. Co mi dobrovolnictví přináší? Dobrý pocit a uspokojení, že jsem mohla někomu pomoci. Pravda je, že člověk nikdy neví, kdy bude pomoc potřebovat sám.

ad 3. Človíčku, proč by ses měl přidat k dobrovolníkům Humanitárního střediska Diakonie ČCE? Protože je tam skvělá parta úžasných lidiček, naučíš se spoustu věcí, co se ti hodí i v běžném životě, naučíš se jednat s lidmi v nesnázích, naučíš se pomoci tam, kde je to potřeba a získáš kamarády a přátele.

 David, 47 let, Velká Bíteš, zdravotnický záchranář,
lektor Školícího a výcvikového střediska ZZS Pardubického kraje

ad 1. Do Humanitárního střediska Diakonie mě přivedl zájem o školení v psychosociální podpoře, kdy jsem dlouhodobě cítil, že mě tyto znalosti chybí k výkonu práce.

ad 2. i 3. Dobrovolnictví přináší možnost být připraven pomáhat, když je potřeba. Přírodních katastrof bude přibývat a pomoc musí být koordinovaná a dlouhodobá. A ne živelná, jak tomu mnohdy bylo.

Veronika, 31 let, lékařka, Praha

ad 1. Co se týče humanitárního dobrovolnictví, začalo to v mých osmnácti, když nám povodeň vypláchla dům a já byla zrovna v zahraničí. Když jsem se vrátila, bylo všechno hotovo, uklizeno – a já měla divný pocit, že jsem nemohla pomoct. Tak jsem se přihlásila tehdy ještě Člověku v tísni, se kterým jsem pak strávila pár dní ve frýdlantském výběžku prací pro zasažené s prima partou dobrovolnických nadšenců. A když o tři roky později přišla velká voda na Mělnicko a Člověk už pomáhání neorganizoval, přihlásila jsem se jako dobrovolník Diakonii a od té doby s ní jezdím, když mám čas, kde je potřeba.

ad 2. Pro mě má dobrovolnictví při mimořádkách* více důvodů. Je pro mě důležité dát podporu lidem, kteří se ocitli v mezní situaci. Tornádo jim smetlo dům nebo jim povodeň zatopila obydlí. Dát jim najevo, že v tom nejsou sami, že je to teď těžké, ale že jim bude pomoženo. Zároveň člověk získá i zdravý odstup od svých vlastních problémů, které se přestanou jevit tak závažně. Další hodně důležitý aspekt je tým ostatních dobrovolníků, kteří jsou každý jiný, ale mezi kterými na mě takřka vždy čekalo nějaké milé či podstatné setkání.

ad 3. Pokud věříte v lepší svět a rádi pro něj něco děláte. Pokud vám nevadí dělat nové věci a zároveň se občas trochu vystavit i nějakému nepohodlí. Pokud jste ochotní dělat něco pro druhé, i když vám daná činnost třeba zrovna nedává moc smysl. Pokud se chcete v pomáhání zdokonalovat a jste ochotni do toho investovat svůj čas. Pojďte do toho s námi!

* mimořádky alias mimořádné události, jakou jsou třeba povodně nebo bylo tornádo v roce 2021

Kamarádi Filip, 23 let, Bory, student/programátor,
a Lukáš, 22, Bory, operátor výroby

ad 1.
Filip: Za námi do Borů s tím přišel právě Lukáš, že by to byla dobrá příležitost se něčemu přiučit a zároveň někomu pomoci. To bylo důvodem, proč jsem do toho šel s ním.
Lukáš: Viděl jsem na facebookových stránkách SDH* Velká Bíteš, že shánějí další lidi a jestli by někdo neměl zájem se přidat. To mě hned oslovilo, tak jsem jim zavolal a zjistil bližší informace. Netrvalo dlouho a už jsme jeli do Prahy na první školení.

ad 2.
Filip: Ač jsem u dobrovolných hasičů, tak jsem nikdy nepřemýšlel nad další dobrovolnou činností. Až po tornádu na Moravě, kde jsme se účastnili oprav, jsem začal více přemýšlet nad tím, že bychom mohli a byli schopni pomoci lidem i mimo organizaci hasičů. Dobrovolničení mi přináší především dobrý pocit z toho, že jsem byl a budu schopný někomu pomoci.
Lukáš: Vždycky jsem se snažil pomáhat jiným lidem, což je i důvod, proč jsem u dobrovolných hasičů. Proto když přišla další možnost, jak pomáhat dalším, tak jsem neváhal. Dobrovolnická práce mi přináší hlavně dobrý pocit.

ad 3.
Filip: Určitě to není práce pro každého, ale pokud má někdo snahu nebo dokonce potřebu pomáhat druhým, tak dobrovolnictví je určitě jedna z možností. Zároveň Diakonie ČCE, aspoň si to myslím, je dobře strukturovaná, přináší kvalitní zázemí pro své dobrovolníky a snaží se je aktivně vzdělávat a sbližovat. 
Lukáš: Asi nemám víc co dodat, než že naprosto souhlasím s Filipem.

* SDH – sbor dobrovolných hasičů

Radek, pod třicet, Jihočeský kraj, správce serverů (DevOps, K8s)

ad 1. Spolu s tornádem přišla i výzva pro dobrovolníky. Měl jsem zrovna po státnicích, tak jsem si řekl, že přece nebudu sedět doma.

ad 2. Těší mě, že můžu využít svoje technické znalosti v zajímavých situacích... ale člověk to nedělá proto, aby se cítil dobře nebo aby ho to bavilo.

ad 3. Nadávat na neziskovky online je jednoduchý. Spolupracovat s hasiči na mapování poničených domů je těžší a zajímavější. Tak proč sedět doma? :)

Jsme rádi a vděčni za každou dobrovolnici a každého dobrovolníka. V současné době hledáme další dobré duše, jako jsou Mirka, Veronika, Filip, Lukáš, David či Radek. Stačí vyplnit registrační formulář a naše koordinátorka dobrovolníků Veronika Popelková se se zájemci spojí a domluví další postup.